Informovala o tom v pátek Evropská centrální banka (ECB).

Z údajů o vývoji peněžní zásoby M3, která je klíčovým ukazatelem stavu hotovosti v ekonomice, vyplývá, že meziroční tempo jejího růstu se v prosinci zvýšilo na 12,3% z listopadových 11%.

Tento výsledek překonal odhady analytiků, kteří očekávali, že dosáhne 11,2%.

Podobně i růst užšího agregátu M1, který zahrnuje oběživo a vklady, nabral v prosinci větší tempo a stoupl o 15,6% po nárůstu o 14,5% měsíc předtím.

Údaje ECB dále ukázaly, že meziroční růst úvěrů soukromému sektoru se na konci roku mírně zrychlil na 5,3% z 5% měsíc předtím.

Upravené půjčky soukromému sektoru si však udržely stabilní tempo růstu, na úrovni 4,7%.

Z toho upravené úvěry domácnostem v prosinci stouply o 3,1%, stejně jako v listopadu, zatímco v případě firem se jejich růst mírně zrychlil na 7% ze 6,9% v listopadu.

No přestože se růst úvěrů nefinančním podnikům v prosinci mírně zrychlil, jejich objem se ani zdaleka nepřiblížil k objemem zaznamenaným v březnu, dubnu a květnu, uvedl ekonom ING Bert Colijn.

„Ekonomický výhled je v současnosti příliš nejistý na to, aby si firmy půjčovaly peníze na velké investice,“ dodal.

Je součástí balíku změn týkajících se prohlubování hospodářské a měnové unie. Podpis finálního znění dohody se očekává v lednu 2021 s následnou ratifikací do konce tohoto roku.

Společný zabezpečovací mechanizmus
Lídři Evropské unie (EU) na summitu eurozóny v prosinci 2018 přijali prohlášení, které se týká reformy hlavních prvků ESM.

Reforma podle důvodové zprávy v první řadě vytváří právní podklad pro společný zabezpečovací mechanismus, přes který bude moci ESM poskytnout úvěr Jednotné řadě pro řešení krizových situací (SRB) pro potřeby Jednotného fondu na řešení krizových situací (SRF).

Tento jednotný fond byl podle materiálu z dílny ministerstva financí (MF) SR vytvořen k tomu, aby se při záchraně bank předešlo financování z peněz daňových poplatníků.

Fond je financován z příspěvků bank a jeho použití se předpokládá v situaci, kdy je rezoluce banky ve veřejném zájmu a jiné možnosti záchrany se vyčerpaly.

Půjčka nebude mít vliv na kapitál států
„Může se však stát, že v době krize bude kolabovat několik bank najednou a zdroje v tomto fondu nebudou dostatečné. V takovém případě si bude moci SRF půjčit prostředky z ESM přes společný zabezpečovací mechanismus,“ přiblížil resort financí v důvodové zprávě.

Taková půjčka podle MF nebude mít žádný vliv na kapitál členských států v ESM a bude ve střednědobém horizontu fiskální neutrální, tedy splacena z příspěvků bankovního sektoru.

Dohoda také stanovuje kritéria schvalování úvěrů a vyplácení prostředků v rámci zabezpečovacího mechanismu včetně pravidla použití mechanismu jako věřitele poslední instance.

„V případě poskytnutí finanční asistence přes zabezpečovací mechanismus má ESM status přednostního věřitele podobně, jako je tomu u jiných úvěrů ESM. Finance poskytované ESM jsou tímto významně ochráněny v případě jejich použití, protože budou vráceny jako první,“ konstatuje MF.

reforma
Reformou také dochází ke zpřísnění v druhé oblasti, kterou je podmíněnost poskytování stabilizační pomoci. Dohoda výslovně stanoví, že stabilizační podpora ESM může být poskytnuta pouze těm členským státům, jejichž dluh je považován za udržitelný a jejichž schopnost splácet dluh vůči ESM je potvrzena.

„Posouzení udržitelnosti bude provedeno na transparentním a předvídatelném základě Evropskou komisí (EK) ve spolupráci s Evropskou centrální bankou (ECB) a ESM, a, pokud je to vhodné a možné, spolu s Mezinárodním měnovým fondem (MMF),“ podotkl resort financí.

Ten zároveň ozřejmil, že v minulosti byl MMF povinným účastníkem jednání o podmínkách stabilizačních programů, zejména z důvodu technické expertizy této instituce. Spolupráce s MMF však nebyla pro evropské země vždy výhodná. Cílem reformy ESM je proto i posílit kompetence ESM tak, aby věděl v případě potřeby MMF nahradit.

Politická dohoda na celkovém balíčku
ESM bude proto po novém stát při mnoha důležitých rozhodnutích, která měla dosud na starosti tzv. Trojka (EK, ECB a MMF). Společně budou analyzovat dluhovou udržitelnost zemí navrhovat a kontrolovat dodržování podmínek úvěru. MMF bude přizván, pokud to evropské země uznají za přínosné.

Dohoda dále upřesňuje použití preventivních finančních nástrojů. Ty slouží k podpoře členem ESM se zdravými ekonomickými fundamenty, kteří by však mohly být ovlivněni nepříznivým otřesům mimo jejich kontroly.

Reforma smlouvy byla odsouhlasena na Euroskupině v červnu 2019 a potvrzena lídry zemí EU na summitu eurozóny v prosinci 2019. Finální znění reformované smlouvy bylo potvrzeno v březnu 2020 a politická dohoda na celkovém balíčku souvisejícím s prohlubováním HMU byla potvrzena na zasedání Euroskupiny loni v listopadu po vydání zprávy o snižování rizik.

Hrubý domácí produkt (HDP) vzrostl ve 3. čtvrtletí o rekordních 16 procent po poklesu o 18,8 procenta v předchozích třech měsících (od dubna do června), uvedl britský statistický úřad.

Statistici tak revidovali svůj předchozí odhad, který počítal s nárůstem jen o 15,5 procenta.

Rozpočtový deficit se v listopadu zvýšil a byl třetí nejvyšší od začátku zaznamenávání údaje v roce 1993. To ukazuje škody, které britské ekonomice způsobila pandemie.

Rozpočtový schodek bez započítání státních bank se v listopadu meziročně prohloubil o 26 miliard GBP na 31,6 miliardy GBP (34,49 miliardy eur). To byly nejvyšší půjčky veřejného sektoru za listopad.

Daňové příjmy se snížily o 3,2 miliardy GBP na 38,9 miliardy GBP.

Od dubna do listopadu, tedy za prvních 8 měsíců probíhajícího fiskálního roku, čisté půjčky veřejného sektoru vyskočily o 188,6 miliardy GBP na 240,9 miliardy GBP, což bylo nejvíce za toto období od začátku sběru těchto údajů.

Podle Brauna Berlín nebude několik let schopen dodržovat přísná fiskální pravidla.

Braunův komentář pro hospodářský deník Handelsblatt je zatím nejjasnějším znamením, že donedávna přísně disciplinovaná německá vláda se snaží získat prostor na svobodnější utrácení po krizi způsobené pandemií nového koronavirus. Už loni přitom podpořila ekonomiku nebývalým balíčky pobídek.

„Ani v následujících letech nebude možné dodržet dluhovou brzdu, a to ani při přísné disciplíně v oblasti výdajů,“ napsal Braun. Domnívá se, že Německo by ještě na několik dalších let mělo dočasně zrušit ústavní omezení nového dluhu, aby nebránilo hospodářskému oživení. „Tento krok je nezbytný a je třeba ho vnímat jako strategické rozhodnutí pro hospodářské oživení“, uvedl Braun. Díky větší flexibilitě v oblasti dluhu se vláda bude moci zdržet zvyšování daní nebo sociálních poplatků, dodal.

Německý parlament loni pro pandemii onemocnění COVID-19 pozastavil pro roky 2020 a 2021 pravidlo, které omezuje nové půjčky spolkové vlády na 0,35% hrubého domácího produktu (HDP).

Eckhardt Rehberg, mluvčí Merkelové konzervativců pro rozpočtové otázky v dolní komoře parlamentu, ale v reakci na Braunův komentář uvedl, že poslanci strany jsou nadále za dodržování dluhové brzdy a fiskální disciplínu považují za otázku, o níž se nevyjednává. „Příčinou dluhové krize v eurozóně nebyl příliš malý, ale příliš vysoký dluh,“ upozornil Rehberg a Braunův návrh označil za jeho „osobní názor“.

I Christian Plošší, lídr CDU v Hamburku souhlasí s tím, že toto pravidlo nesmí být uvolněny. „CDU je stranou fiskální obezřetnosti a mělo by to tak zůstat,“ řekl.

Berlín si loni vzal nový čistý dluh ve výši 130,5 miliardy eur. To byla jeho nejvyšší roční půjčka v poválečné historii. A tento rok plánuje ministr financí Olaf Scholz půjčky až ve výši 180 miliard eur.

Braun navrhl, aby se místo pokračování v zavádění výjimek z dluhových pravidel pro jednotlivé roky, upravila ústava tak, aby definovala „spolehlivě se zmenšující koridor“ nových půjček v následujících letech a „jasný datum návratu k dluhové brzdě“.

Braunův návrh je pozoruhodný vzhledem k tomu, že pravidla o dluhu byly dlouho pýchou Merkelové středopravé Křesťanskodemokratické unie a tento rok je volební. Němci si 26. září zvolí nový parlament a kancléře, který po 16 letech vystřídá Merkelovou.

Podle společnosti Partners Group SK je takové chování velmi nebezpečné.

Úvěr na pokrytí Vánoc se nedoporučuje
Domácnost se úvěrem a jeho splácením může dostat po Vánocích do vážnějších finančních problémů.

Stejně to vidí i Maroš Ovčarik z Finančního kompasu, nedoporučuje vzít si úvěr na pokrytí Vánoc.

Klouzavý medián je nejnižší za více než měsíc – mapy a grafy >>>
Možností půjček je přitom několik, jako například kreditní karta a povolené přečerpání na účtu.

„Banky u kreditních kartách poskytují bezúročné, většinou 45-denní, období. Pokud finance v tomto období vrátíte, banka si nezapočítá žádný úrok. Riziko se však skrývá v přibližně 20-procentním úroku, pokud peníze nestihnete vrátit,“ varuje Ovčarik.

Úroková sazba při běžném spotřebitelském úvěru je v průměru přitom 6 až 7 procent.

Skutečné náklady půjčky
Drahé jsou podle Ovčarik i tzv. rychlé peníze od nebankovky. Proplacení nebankovních půjček spolu s celkovými náklady a poplatky patří podle něj k nejvyšším na trhu.

„Úvěr si neberte, dokud jste neprostudovat všechny ostatní možnosti. Zamyslete se, jakou výši splátky a během jakého období jste schopni splácet,“ radí Ovčarik.

Při výběru půjčky je dobré si všímat roční procentní sazbu nákladů, která zahrnuje veškeré náklady spojené s půjčkou, nejen samotný úrok.

Patří sem například poplatek za schválení žádosti, vedení úvěrového účtu nebo pojistné.

Železná rezerva by neměla padnout na Vánoce
Jak dále uvedla odbornice na osobní finance z Partners Group SK Linda Gergelová, krajním řešením, ale určitě lepším jako úvěr nebo půjčka, může být železná rezerva.

„Tento rok, více než kterýkoliv jiný, ukázal důležitost spoření peněz do rezervy. Neměla by padnout na vánoční nákupy, jde o peníze na horší časy spojené se ztrátou zaměstnání, nemocí nebo jinými nepředvídatelnými událostmi,“ řekla Linda Gergelová.

„Pokud však rodina přišla o část příjmů a neví, jak jinak vykrýt vánoční svátky, doporučuji raději jako úvěr použít rezervu. Minuta peníze třeba hned po svátcích do rezervy znovu doplnit,“ upozorňuje Gergelová.

Polovina vánočních nákladů na dárky
Z průzkumu dále vyplynulo, že Slováci plánují na dárky utratit v průměru 195 eur, což je přibližně stejně jako loni. Gergelová upozorňuje, že vánoční dárky nejsou jediná položka během příprav na svátky.

„Dárky tvoří asi polovinu nákladů na přípravu Vánoc. S přibližně stejnou částkou, tedy s 200 eury, musí domácnosti počítat i při nákupu potravin na sváteční stůl či při výzdobě. Celková suma za Vánoce se tak může vyšplhat i na 400 eur,“ doplňuje.

Během tohoto roku si například mnozí Slováci pod stromečkem najdou i finanční hotovost.

„Zajímavým zjištěním průzkumu je nárůst procenta lidí, kteří chtějí na Vánoce darovat hotovost. Zatímco před pěti lety šlo o 10 procent respondentů, dnes je to skoro dvojnásobně více, téměř 20 procent lidí,“ uvedl Martin Slosiarik z agentury Focus.